Charakteristika

Informace najdete také na stránkách Správy železnic: Železnice na letiště

„Studie proveditelnosti Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna“ z roku 2015 a její doplnění z roku 2019 předkládá dokumentaci komplexní studie proveditelnosti posuzující varianty z pohledu technického, investičního a ekonomického. Pro navržené varianty byla vyhodnocena proveditelnosti projektu a vliv stavby na životní prostředí.
Základním cílem projektu železničního spojení Praha – Letiště – Kladno (dále „PLK“) je kapacitní spojení významného středočeského města Kladna s hlavním městem, respektive s jeho centrem, napojení letiště Václava Havla (Ruzyně) do této železniční tratě a jeho přímé spojení s centrem Prahy.

Projekt PLK je řešen dlouhodobě a intenzivně, prakticky nepřetržitě, od 70. let 20. století. Projekt byl v různých modifikacích a s různou podrobností již několikrát zpracováván, aby byl vzápětí zastaven, obvykle z důvodu vysokých finančních nákladů. Projekt, který budil a občas stále budí protichůdné reakce, se vyznačuje vysokou náročností na přípravu a to především z hlediska projednatelnosti jak v rámci orgánů samosprávy a státní správy, tak s ohledem na veřejnost.  Práce na projektu PLK byly obnoveny v souvislosti s možností financovat celý projekt z některého z fondů EU. Podmínkou pro financování bylo zpracování studie proveditelnosti a zejména ekonomického hodnocení celého projektu, který svou povahou patří mezi takzvané velké projekty, na něž může být podána žádost o spolufinancování z rozvojových fondů EU právě jen na základě schválené studie proveditelnosti.

Studie proveditelnosti, zpracovávaná v letech 2012 – 2015, měla nalézt takovou ekonomicky efektivní variantu provozně-technických opatření, která zajistí podstatné zkvalitnění železniční dopravy mezi Prahou a Kladnem a napojení Letiště. Předpokladem bylo využití stávající trati z Prahy Masarykova nádraží přes stanici Praha-Bubny, Dejvice, Ruzyně a Hostivice do Kladna a železniční trati Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov – Hostivice. Napojení Letiště bylo řešeno variantně:

• Severovýchodní napojení letiště z odbočky Ruzyně přes zast. Praha-Dlouhá Míle
• Jihozápadní napojení letiště z odbočky Jeneček
• Průjezdné napojení letiště kombinující obě výše uvedené varianty

Součástí prověření byly varianty jednokolejných úseků, plného zdvoukolejnění stávajících úseků trati a dvoukolejné varianty novostaveb na Letiště. Prověřované varianty představovaly kombinace stavebně technického řešení a dopravního konceptu. V první fázi bylo navrženo 27 variant, které byly na základě projednání redukovány na 17 variant, a ty byly následně vyhodnoceny na základě multikriteriální analýzy a analýzy nákladů a výnosů. Následovalo projednání studie v širším okruhu orgánů a institucí a jejich připomínky a upřesňující požadavky byly zpracovány v aktualizaci SP, která předložila optimalizované řešení a vyhodnocení 10 výsledných variant.

Centrální komise Ministerstva dopravy (CK MD) 7. 7. 2015 schválila k další přípravě variantu označovanou jako R1spěš, která představuje plné zdvoukolejnění stávajících úseků trati mezi Masarykovým nádražím a Kladnem a novostavbu dvoukolejné trati na Letiště jako odbočky ze stanice Praha-Ruzyně. Celá trať včetně odbočky na letiště má být řešena jako elektrifikovaná, řízená moderním systémem ERTMS (European Rail Traffic Management Systém). Součástí projektu je rekonstrukce zabezpečovacího zařízení neelektrifikované trati Praha Smíchov – Hostivice. Dopravní koncept varianty R1spěš předpokládá vedení šesti párů vlaků ve špičce mezi Prahou a Kladnem, stejně tak na Letiště a to s jízdní dobou 29 min. do Kladna a 26 min. na Letiště z žst. Praha Masarykovo nádraží.

Na základě rozhodnutí CK MD přistoupila Správa železniční dopravní cesty k rozdělení celého projektu do dílčích staveb, které byly dále rozpracovány na úrovni technických průkazů, DUR a DSP. Na základě vyššího stupně rozpracovanosti byly definovány změny vůči schválené studii proveditelnosti spočívající především ve změně odhadované výše investičních nákladů, ve změně technického řešení a ve změně ekonomických přínosů, navíc v říjnu 2017 vzešla v platnost nová Rezortní metodika pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů dopravních staveb. V letech 2016 - 2019 bylo zpracováno doplnění studie proveditelnosti, které výše uvedené změny zapracovalo a vyhodnotilo. Závěry studie proveditelnosti potvrdily ekonomickou efektivitu varianty R1spěš. Doplnění studie proveditelnosti bylo dne 19.11.2019 schváleno na Centrální komisi Ministerstva dopravy.