Charakteristika

Základním cílem projektu železničního spojení Praha – Letiště – Kladno („PLK“) je rychlé kapacitní spojení města Kladna s Prahou a přímé železniční spojení letiště Václava Havla s centrem Prahy. Za jednoznačnou výhodu železničního napojení letiště oproti alternativním řešením (metro, tramvaj, vlakotramvaj apod.) je považován synergický efekt spojení centra Prahy s Kladnem, s odbočkou na letiště.
Významnou součástí tohoto projektu jsou Střešovické tunely. Střešovické tunely budou dlouhé celkem 3,8 km a budou se nacházet mezi stanicemi železničními stanicemi Praha-Dejvice a Praha-Veleslavín. Z toho bude 3,2 km tvořit dvojice jednokolejných tunelů ražených metodou EPB-TBM (zeminový štít).

Navrhovanými tunelovými objekty jsou dva tubusy jednokolejných tunelů délky cca 3,2 km ražených plnoprofilovým tunelovacím strojem (EPB-TBM), propojky mezi hlavními tubusy a větrací objekt. Oba hlavní tubusy jednokolejných tunelů jsou kruhové o světlém průřezu 8,7 m. Ostění je navrženo jako jednoplášťové, montované ze železobetonových dílců. V harmonogramu stavby je v současnosti uvažováno nasazení jednoho tunelovacího stroje. Ražba je plánována dovrchně od dejvického portálu, kde je předpokládáno umístění hlavního zařízení staveniště. V tunelu je navržena pevná jízdní dráha spolu s antivibračními opatřeními.
Pro evakuaci osob a zásah záchranných jednotek jsou mezi tunely navrženy tunelové propojky. Propojky se budou razit až po vybudování traťových tunelů. V úseku je navrženo 6 propojek s nadložím od 41 m až po 84 m nad temenem kolejnice. Posledním prvkem je pak vzduchotechnická šachta ve Střešovicích, která slouží pro větrání jednokolejných tunelů při požáru. Zásadním prvkem při ražbě vzduchotechnické šachty je zamezení dlouhodobého propojení křídové a ordovické zvodně v tomto místě. V okolí šachty při průchodu jílovci bude oblast horniny v okolí výrubu porušená při hloubení (tzv. excavation damaged zone – EDZ) proinjektována těsnicí chemickou injektáží.

Technologie ražby
Pro ražbu traťových tubusů je navržen plnoprofilový tunelovací stroj - zeminový štítt EPB-TBM. Štít EPB-TBM umožňuje ražbu ve třech módech v závislosti na aktuálně zastižených geologických podmínkách (uzavřený, otevřený a polouzavřený mód), jejichž využití je na trase tunelu plánováno. Výběr metody ražby byl proveden na základě rizikové analýzy, která ukázala, že nasazení štítu EPB je nejvhodnější vzhledem ke zvládání možných rizik. Stroj dokáže minimalizovat veškerý vliv stavby na okolí. Ražba zbylých objektů je navržena pomocí Nové rakouské tunelovací metody (NRTM).