Charakteristika

Hlavním účelem projektu byl návrh obnovy s důrazem na prezentaci objektu odpovídající jeho historickému vzhledu v roce 1925, využití tradičních řemeslných postupů při stavbě a v neposlední řadě byl kladen důraz na ochranu památky před požárem.

Hlavní soubor staveb Libušína je proveden jako roubená konstrukce, po požáru bylo možné využít cca 7% původních prvků (roubení i stropní trámy). Právě při realizaci roubení byly maximálně využity tradiční řemeslné postupy,  jednotlivé trámy byly ručně opracovány tesáním a osazeny na stavbu. Střešní krytina je provedena ze štípaného jedlového šindelu, barevné nátěry konstrukce roubení a zdobných prvků jsou prováděny pomocí tradičních olejových barev.
Kombinace roubené stavby a památkového objektu představovala skutečnou výzvu pro technický návrh obnovy, neboť bylo nezbytné sladit protichůdné požadavky na architektonické ztvárnění, provoz objektu, požadavky orgánů památkové péče i požární ochrany staveb. Pro objekt je tak například navržena kombinace stabilních hasicích zařízení - vodního a plynového, které zajišťují kompletní vnitřní i vnější ochranu památky. Plynové hašení s sebou nese nároky na plynotěsnost objektu, které se odrážejí v návrhu od použití plynotěsných dvířek kamen, po parozábranu roubené konstrukce nebo elektricky ovládané otvírání okna pro uvolnění přetlaku při napuštění plynu.
Veškeré zařízení TZB bylo navrženo tak, aby svými rozměry a umístěním nenarušovalo ráz památky. Hlavním technologickým centrem objektu je přidružený objekt Pustevenky, kde jsou umístěny strojovny SHZ, trafostanice, dieselagregát, rozvodny VN, silnoproudu i slaboproudu.  Celý objekt je vytápěn pomocí tepelných čerpadel země-voda umístěných ve sklepě objektu, které jsou napojeny na 150 m hluboké zemní vrty. Samozřejmostí pro provoz restaurace je návrh rozvodů piva z jejich skladu do jednotlivých výčepů.
Při zhotovení kompletní projektové dokumentace byl využit systém BIM. V tomto případě se jedná o kombinaci prostorového 3D modelu stavby i všech profesí a souboru unikátních identifikací a informací o každém jednotlivém prvku, ať se jednalo o část roubení, uměleckořemeslné prvky nebo například VZT jednotku. Tento systém byl využit při zpracování výkazů výměr, pro který jsou automaticky generovány dílčí tabulky. Prostorový model objektu byl nezbytný při koordinaci jednotlivých technologických zařízení a stavby, tím spíše, že se jedná o prostorově i konstrukčně mimořádně složitou stavbu. 

Text: Ing. Martin Navrátil, Masák & Partner, s.r.o.