Charakteristika

Pražské metro je v provozu od května roku 1974 a k dnešnímu dni čítá 61 stanic.
Dopravní podnik hl.m. Prahy, a.s. o stanice pečuje průběžnou údržbou a vynakládá velké úsilí na
chod jednotlivých stanic. Některé stanice jsou vlivem porušení hydroizolací a silných
průsaků spodních vod zdegradovány korozí. Koroze často není na první pohled
viditelná, jelikož jsou často zasažená místa skryta pod stěnou za kolejištěm, nad
podhledem, či za kamenným obkladem stěn. Dopravní podnik  hl.m. Prahy, a.s. průběžně monitoruje
stav stanic a každý rok investuje do kompletní modernizace nejpotřebnějších stanic.
Stanice metra Skalka byla jednou z nejvíce poškozených. Bylo nutné odkrýt veškeré
pohledové konstrukce a zamezit průsakům vody. Stanice dále prošla kompletní
modernizací osvětlení veřejných prostor. V rámci řešení světelné techniky byl citlivě
změněn vzhled stanice, tak aby korespondoval se soudobou a budoucí
architekturou a aby modernizace směřovala k celkovému prosvětlení stanice. Díky
profesionálnímu přístupu dodavatelské firmy i investora a citlivému návrhu
projektanta se nyní cestující mohou cítit ve staré stanici jako by byla vystavěna v
dnešní době.
Jsme velmi rádi, že se do modernizace stanice podařilo, ve spolupráci s MČ Praha
10, zahrnout i přilehlý veřejný prostor, jako přístřešky, parkovou úpravu atd.

Stanice metra Skalka na trase metra A je situována v místě křížení provozované
spojky do depa Hostivař s ulicí Na Padesátém. Nachází se na Praze 10, v městské
části Strašnice. Stanice byla budována za provozu, což ovlivnilo dispoziční a
konstrukční řešení stanice i kolejové řešení obratů. Stanice je hloubená, se
sloupovou konstrukcí a jedním podzemním vestibulem. Nástupiště je s vestibulem
propojeno ze svého středu dvěma pevnými schodišti, z vestibulu do podchodu
vedou dva eskalátory a pevné schodiště pro sestup. Z úrovně podchodu na terén je
čtveřice pevných schodišť a dvojice ramp. Povrchové objekty, ač rozděleny
komunikací Na Padesátém, jsou kompozičně propojeny výrazným prvkem přístřešků
tvořených akrylátovými světlíky na lehké ocelové konstrukci. Stanice leží 11,2 m pod
úrovní terénu. Délka stanice včetně kolejové spojky je 190 m. Celá stanice je
výškově členěna na úroveň nástupiště (UN), úroveň vestibulu (UV), úroveň nad
vestibulem (UNV – pouze služební místnosti) a úroveň terénu (UT). Dále nesmíme
opomenout prostor v části vestibulu, schodišťový prostor, propojující úroveň
vestibulu a úroveň podchodu. Autorkou původního návrhu stanice je Ing. arch.
Alena Martínková, která se podílela ve spolupráci s Ing. arch. Jiřím Škrábkem i na
designu stanice při její modernizaci.