Charakteristika

V současné době se v oblasti budoucí stanice metra Pankrác D realizuje doplňující geologický průzkum ze staveniště PAD4. Ražené tunely na stavbě nové trasy D pražského metra představují v oblasti pankrácké pláně rozsáhlý a technicky velmi náročný tunelářský komplex, který bude realizován ve složitých geologických poměrech. V prostoru křižovatky ulic Na Pankráci, Na Strži a Budějovické bude v budoucnu vyražena jednolodní stanice Pankrác D s bočními nástupišti. Navržené technické řešení umožňuje propojení se stanicí metra Pankrác C samostatným eskalátorovým tunelem, ústícím do stávajícího prostoru stanice Pankrác C. Pro přímý výstup na terén využívá stanice Pankrác D další eskalátorový tunel ústící do prostoru v obchodního centra Arkády, doplněné o výstup na opačném konci nástupiště do objektu Gemini na protilehlé straně ulice Na Pankráci. Staničního tunelu je dlouhý 129,7 m a má plochu výrubu 343,7 m². Výstavba stanice bude probíhat v zastavěném území Pankráce s četnými inženýrskými sítěmi ve velmi komplikovaných hydrogeologických podmínkách. Navíc ražba jižní části stanice s navazujícími přestupními a výstupními tunely a navazujícím traťovým dvoukolejným tunelem bude probíhat přímo pod provozovanými traťovými tunely trasy metra C. Z tohoto důvodu v této lokalitě probíhá geologický průzkum raženým dílem, který má ověřit geomechanické vlastnosti horninového masivu a účinnost navržených opatření v rámci výstavby stanice Pankrác D.

Navazující úsek traťových tunelů směrem k ražené stanici Olbrachtova je nejsložitějším traťovým úsekem na celé trase I.D. Kromě převážně dvoukolejných traťových tunelů je na trase navržen rozplet (postupně zvětšovaný profil dvoukolejného tunelu) pro odbočení do jednokolejného odstavného tunelu. Rozplet je situován přímo pod stávající nadzemní vícepodlažní budovou č.p. 1683/40 v ulici Na Strži. Na opačné straně dvoukolejného tunelu je situována ražená jednokolejná spojka mezi trasami D a C, která je přibližně uprostřed traťového úseku v km 42,703461 zaústěna do pravého jednokolejného traťového tunelu. V tomto místě zároveň končí dvoukolejný traťový tunel rozšířeným profilem a pokračují 2 jednokolejné tunely ke stanici Ol

Doplňkový geologický průzkum v traťovém úseku na staveništi VO-OL začíná těžní šachtou, pokračuje průzkumným tunelem směrem ke stanici Pankrác D a končí průzkumným patním tunelem ve dně budoucí stanice Pankrác D. Hloubená kruhová šachta hloubky 36,6 m má na ose pilot průměr 21 m. Je zapažena převrtávanými pilotami délky 24,5 m (průměr 1200 mm). Do konečné hloubky 37,5 m jsou prodlouženy pouze sekundární armované piloty. Hlavy pilot jsou spojeny ztužujícím ŽB věncem a třemi kruhovými ŽB převážkami, v dolní části kotvenými. Ve dně jsou piloty rozepřeny ŽB deskou. Na šachtu navazuje vodorovný ražený průzkumný tunel celkové délky 322,2 m, který je rozdělen na 10 typů výrubů. Na tyto výruby při stavbě trasy metra I.D navážou další dílčí výruby příslušných profilů traťových tunelů a v závěrečném úseku průzkumného tunelu v délce 44,4 m to bude profil staničního tunelu stanice Pankrác D. Průzkumný tunel je navržen jako součást budoucího dvoukolejného tunelu metra, součást budoucích výrubů rozpletu pro odbočení do odstavného tunelu a součást budoucího celkového výrubu ražené stanice metra. Směrové vedení průzkumného tunelu, příčné profily a zajištění a vystrojení výrubů je zvoleno tak, aby je pro budoucí stavbu bylo možné využít jako první dílčí výruby celkového díla

Součásti doplňkového geologického průzkumu byl také návrh pokusných injektáží v králodvorském souvrství. Pokusné injektážní pole v délce 16,5 m bylo umístěno do prostoru před podcházený povrchový objekt Na Strži č.p. 1683/40. V příčném směru injektážní pole zasahuje cca 4 m do okolního horninového prostředí za rubem primárního ostění výrubu, v rozsahu od levého boku po vrchol klenby. Po vyražení tunelu v navržené lokalitě byly provedeny pokusné injektáže. Pro sanační injektáže byly použity tři druhy sanačních materiálů: cementová injekční směs, dvousložková polyuretanová pryskyřice a dvousložková organicko-minerální pryskyřice. Cílem těchto pokusných injektáží bylo ověřit injektovatelnost prostředí králodvorských jílovitých břidlic a zjistit změny (zlepšení) geomechanických vlastností takto proinjektovaného prostředí. Vyhodnocení bude součástí závěrečné zprávy geologického průzkumu.

Při ražbě průzkumného díla je prováděný podrobný geotechnický monitoring, což je soubor měření, pozorování a hodnocení zaměřený na sledování a kontrolu reakce horninového prostředí a dočasné výstroje na stavbu (ražbu) tunelů a na sledování všech indukovaných účinků v oblasti dotčené stavbou. U vlastních měření jsou pak výsledná měření porovnávána s předem stanovenými hodnotami jako hranicemi jednotlivých varovných stavů.